Vycházka
Na slunné cestě mezi vinohrady
procházím se tiše, hledám myšlenky roztroušené.
Rozkutáleli se, rozběhli, cvalem jako koně,
na všechny strany, jako plameny roztoužené.
Zachvátili les, vítr roznáší požár,
spalují mne, žhavé uhlíky vzpomínek
ve větru rozpálí se do běla
líbezně křehké hlavičky sněženek.
Včerejší noc, dlouhé trápení myšlenek temných,
zrada drala se na svět, zrada nejtěžší,
a až dnes shořela v těch plamenech něžných.
A slunce zrána prosvěcuje nový den,
mrákoty těžkého spánku konečně ustoupili.
A já nevím zda nebyl to jen špatný sen.